23. 4. 2009

Lausannský Všudybud VIII: Poslušně hlásím!

Běhali už jste někdy s metronomem? Nejspíš ne, stejně jako já. Proto mě lehce vyvedlo z míry pravidelné pískání, které se v úterý odpoledne ozývalo z reproduktorů nad lausannským Olympijským stadionem. Vysvětlení přišlo záhy: na atletickém oválu se tou dobou potili rekruti švýcarské armády (věkem sotva osmnáctiletí), kteří si odbývali vstupní testy na začátek své základní vojenské služby.

Ve Švýcarsku, které ve 20. století, jinak v Evropě válkami poznamenaném, nemuselo bojovat ani jednou, a které si zakládá na své neutralitě, je armáda národní pýchou. Vznikla z kantonálních armád, které byly smlouvou z roku 1815 povinny dát k dispozici 2% své populaci federální armádě. Ústava z roku 1848 (po občanské válce) pak zakázala kantonům držet vlastní armádu a vyhlašovat válku (nebo taky mír). První světovou válkou prošlo Švýcarsko bez úhony, možná proto, že se kvůli své národnostní rozruzněnosti nemohlo rozhodnout, na kterou stranu se přidat (Němci podporovali Centrální mocnosti, mj. Německo, Francouzi zase spojeneckou Francii). A tak zůstalo neutrální. Neutralita Švýcarům vydržela i do druhé světové války, přestože byli od roku 1942 zcela obklopeni zeměmi okupovanými Osou.

Každý Švýcar musí odsloužit v armádě 260 dnů (Švýcarky samozřejmě ne, pro ty je služba dobrovolná). Pokud má ovšem smůlu a je povýšen, prodlužuje se mu tato doba na 500 dnů (u poddůstojníků) nebo 600 dnů u vyšších důstojníků (z toho důvodu se řada vojáků snaží povýšení vyhnout…). První část výcviku si odbyde na tzv. bootcampu, který trvá 18 až 21 týdnů. Od té doby pak až do odsloužení povinné doby nebo do 30 let věku musí každý rok odsloužit v armádě 3 týdny. Většina zaměstnavatelů s tím prý počítá a svým zaměstnancům během výcviku dál platí plný plat (aspoň to tvrdí na Wikipedii). Mimo vojenský výcvik pak každý voják musí mít doma svou zbraň a také balíček nábojů pro případ nutné sebeobrany při napadení cestou na mobilizační shromaždiště.

Nástup na vojnu není možné odložit jenom kvůli takové prkotině, jako je studium na vysoké škole – snad jen střední škola dostane přednost. Pokud přesto nastoupíte na univerzitu hned po maturitě, musíte si výcvik (resp. jeho část) odsloužit klidně třeba během vánočních prázdnin… Pokud z nějakého důvodu (nejčastěji zdravotního, nebo proto, že se stanete švýcarským občanem až v pětadvaceti či později) nemůžete do armády nastoupit, musíte až do svých 30 let platit dodatečnou tříprocentní daň z příjmů.

Celý tenhle cirkus zatím Švýcary neomrzel, a i přes svou více než poklidnou nedávnou historii (nebo právě kvůli ní?) na něm nechtějí nic měnit. Jak jinak si vysvěstlit, že ve dvou referendech volajících po zrušení armády se pro něj vyslovilo jen 36% (v roce 1991) respektive 21% (v roce 2001).