Luogo di Luigi » 2008 » September

Ač se nám marketingoví experti jistého potravinářského koncernu snaží dokázat opak, alpské svahy nejsou posety krávami fialovými, nýbrž zcela obyčejnými. Místní totiž spíše než jejich vzhled zajímají jiné věci – například kolik taková kráva nadojí mléka.

Je ovšem v roce období, kdy si i ten sprostý alpský dobytek může dopřát něco z módních výstřelků. Tím obdobím je takzvaná “désalpe“, německy Almabtrieb, česky něco jako “shánění dobytka z horských pastvin, doprovázené bujarým veselím a konzumací převážně alkoholických nápojů” (kratší český výraz neznám, patrně proto, že krkonošské vrcholky se pro pastvu hodí méně…).

Posuďte tento obrázek: stojím v běžné švýcarské sobotní dopravní zácpě v Bulle (nedaleko daleko slavnějšího Gruyéres), když tu najednou z protisměru místo vozidla renomované značky vyrazí kráva. A za ní další. A kolem pobíhájí pastevci a pastevkyně, kteří se zoufale snaží zahnat krávu vyrazivší mezi auta zpátky do stáda. Místní řidiči jsou ovšem na podobné střety dávných tradic s moderním konzumem zvyklí – takhle to tu  probíhá už od 16. století…

Taková vyšňořená kráva musí na hlavě unést i menší vánoční stromeček

Děvečky v typických krojích, sestávajících mimo jiné i z Goretexových bot

Zbývá už jen začít jódlovat

Včera byl v Lausanne svátek. Jeho původ je kuriozní – jednoho dne si v protestantských kantonech (mezi které patří i Vaud, jehož hlavním městem Lausanne je) spočítali, že v katolických kantonech slaví o jeden svátek více. A tak aby bylo spravedlnosti ve švýcarské konfederaci učiněno zadost, přidali si taky jeden svátek. Jen tak…

Předpověď ovšem slibovala ideální počasí, a tak jsem využil volného dne k výletu do hor, konkrétně do Chateaux-d’Oex v Bernském Oberlandu. Dále nechám promluvit už jen fotky:

Panoramatický vlak z Montreaux do Luzernu

Vrcholky nad Chateaux-d'Oex

Col du Base

Zbytek výpravy: Švédka Viola, Pákistánka Hooria, Němec Albrecht

PS: Zbytek alba.

Na tomto místě se původně měl objevit malý fejeton o švýcarském vnímání času. Toto pojetí tématu se ovšem ukázalo býti příliš abstraktní, a možná by se ani tolik nehodilo k pondělní snídani, pro kterou by měl být nedělně-půlnoční příspěvek určen (v pondělí přece čas plyne tak pomalu…). Proto bych si dovolil jen pár poznámeki:

• Švýcarské dopravní prostředky jezdí skutečně včas, což mě konečně donutilo seřídit si správně hodinky, ježto jsem si v Praze nosil ležérně posunuté o dvě minuty napřed.
• Výjimka ovšem potvrzuje pravidlo: to když jízdním řádem naplánovaný autobus vůbec nedorazí, a další přijede až s 5-minutovým zpožděním (čehož jsem byl přímým svědkem v pondělí). Taková příhoda pak v člověku vyvolá podezření, zda se ocitl v tom “správném” Švýcarsku (není to náhodou Itálie?!)
• A jestliže švýcarské stroje pracují přesně, méně to platí o Švýcarech samotných. Akademická čtvrthodinka se dodržuje i zde…

Řešení počátečního skoro-nerudovského problému (“Kam se mnou”) okupovalo značnou část mého času po celý uplynulý týden. Ne že bych předpokládal, že někdo z pravidelných čtenářů tohoto občasníku bude v blízké době řešit podobnou situaci, ale přesto bych si dovolil popsat několik postřehů užitečných pro čerstvé přistěhovalce do Lausanne.

Tak zaprvé: zapomeňte na kolej. Je jich tady zoufale málo, a čekací lhůty se pohybují mezi půl a celým jedním rokem. Pokud ovšem přesto chcete zkusit vaše štěstí, FMEL budiž vaším prvním přístavem.

Protože pro regulérní pronájem potřebujete povolení k pobytu, které vám ovšem nedají bez adresy v Lausanne, zbývají vám pouze dvě možnosti: sehnat si od někoho už v Lausanne bydlivšího jeho adresu, a tu uvést na žádost o povolení k pobytu. Mezitím můžete využít služeb nemnoha Lausannských hotelů, které ovšem svými cenami k dlouhodobému pobytu zrovna nevybízí. Světlými výjimkami je například Lausanne Jeunotel, Hotel Formule 1 nebo Lausanne Guesthouse.

Druhou možností je sehnat podnájem, kteroužto variantu jsem zvolil já. Inzerátů nabízejících podnájem je zdánlivě mnoho, ale ještě více je zájemců (obzvlášť teď začátkem semestru). Trpělivost je proto na místě… Několik odkazů:

• http://www.students.ch/fr/wohnen/suche/59/__/__/__/__/
• http://www.etudiants.ch/etudiant.jl1.coloc.surf.ModuleColocPublic
• http://www.unil.ch/sasc/page6229_en.html
• http://www.recherche-colocation.com/recherche.html
• http://www.easywg.ch/

Přátelé, kamarádi: Mám kde bydlet! Pokud nenastane nějaká nepředloženost (a pokud budou černé díry v nedalekém CERNu skutečně tak neškodné jak by být měly), budu od zítřka pobývat na adrese

Chemin de Montelly 48
CH-1007 Lausanne

Jako všechny dobré zprávy, i takhle má několik háčků: například je můj pokoj volný jen do půlky listopadu, pak se vrací původní podnájemkyně, a já si budu muset balit kufry. Nebo internet: prý se dá připojit někde v okolí, ale jen na pomalou linku. Ale co, světové sítě si užiju dosytosti v útrobách EPFL…

Mou spolybydlící bude jistá Nadja (jméno nikoli neznámé příznivcům atletiky z Nové Paky), Švýcarka z německy mluvící části, toho času studující druhým rokem biologii na UNIL.

Zhodnocení toho, jak se v Lausanne vlastně takové bydlení shání, si nechám na zítra, dovolíte-li

Přestože mám za sebou teprve první víkend v Lausanne, dopustím se dneska několika nepodložených zobecnění a zkusím vystihnout náladu, kterou na mě tohle město na břehu jezera působí. Pokud vás ve spojení s tímto příspěvkem napadne slovo “klišé”, nebudete daleko od pravdy…

Tak tedy: Lausanne je…

• město olympijských kruhů: už při příjezdu na nádraží vás přivítají v originální kombinaci s názvem města. A pokud se pohybujete hromadnou dopravou, z očí je nespustíte ani poté.
  

  Logo Lausannské turistické informační služby

• město kopců: Můj průvodce od Lonely Planet dokonce tvrdí, že původní latinský název Lausanne je odvozen od výrazu “město na kopcích”. A vskutku, kde jinde je centrum města tvořenou hlubokou roklí, po jejíchž svazích vybíhají uličky starých domů a z jejíhož dna na úroveň zbytku města cestujete výtahem?
  

  Lausanne Flon: most přes centrum, katedrála v pozadí

• město sportů: Hostel, kde zatím bydlím, leží nedaleko jezera, a celé jeho okolí (jakož i zbytek pobřeží) je protkáno sítí cyklostezek, fotbalových nebo volejbalových hřišť, občas proložených atletickou drahou nebo bazénem. K tomu si ještě přidejte nespočet surfů a lodí na samotné hladině jezera. Ale i příznivci (ne)atletických pohybů z Nové Paky si tady přijdou na své: před budovou Mezinárodního olympijského výboru je socha chodkyně v životní velikosti (přiložená na obrázku). Prý je to čínská olympijská vítězka či co…
  

  Chodkyně před sídlem MOV

• město pouličních bláznů: Chlapíků, kteří se vám na ulici začnou z ničeho nic smát na celé kolo, nebo si jen tak povídají sami pro sebe. Zatím jsem napočítal tři (ano, je to nestydaté zobecnění…), přičemž mým oblíbencem se stal člověk, který rozmlouval se svým deštníkem a něžně ho oslovoval “Francoise”

Co ovšem Lausanne není, je město, kde snadno seženete ubytování. Ale o tom někdy příště (až tedy budu moci posloužit vlastním úspěšným příkladem).

Ač Švýcarsko ještě není členem Schengenského prostoru, a bez pasu do něj budete moci cestovat až od prvního ledna příštího roku, celníci Schengen v praxi již implementují prostým zvoláním “Bah!” a pokynutím rukou. Kdyz tedy hranice (má-li ještě smysl je tak nazývat) u Basileje překročíte, uvítá vás obří billboard: “Basel. Endlich Süden.” (pro ne-znalce němčiny to znamená “Basilej. Konečne Jih.”).

Jižanská nálada reklamní agentury, která tenhle transparent navrhla, ale ostře kontrastuje se severským počasím, kterým mě Lausanne a potažmo celé Švýcarsko přivítalo. Slabých 15 stupňů Celsia a déšť, že by se za něj nemusel stydět ani přímořský Amsterdam.

A teď pár praktických informací: byl jsem oficiálně přijat na EPFL, poté co sekretářka mého studijního programu úspěšne zvládla boj s diplomy formátu A3, které dává Univerzita Karlova, a teď mě čeká pohovor na personalním oddělení. Doufám že všechno půjde rychle, a já budu moct co nejdříve požádat o povolení k pobytu.

Na internet se nejspíš dostanu zatím jen ve škole, takže další zprávy čekejte až po víkendu – doufám že už budu moci psát i s háčky a čárkami…

Update: Získal jsem přístup do Wifi sítě EPFL ze svého notebooku, takže můžu na internet kdykoliv (a s českou klávesnicí k tomu…)