Ten dělá to a ten zas tohle | Home | Amsterdamský všudybud X: Olympish stadion

8. 12. 2006

Amsterdamský Všudybud IX: Pivo

Poslední díl Všudybuda byl věnován jídlu, a protože po jídle přichází žízen, je třeba ji včas hasit. A čím jiným než nápojem (nejen v Česku) tradičním, tedy pivem.

I když pravou Mekkou pivních gurmánů je bezesporu Belgie, Holandsko se má také čím pochlubit – vždyť hranice mezi oběma zeměmi je nanejvýš formální. Většinu spotřeby místních pivařů tu pokrývají světlé ležáky (vycházející z plzenského vzoru..), jako jsou Heineken, Amstel a Grolsch. Podle mě mezi nimi není žádný rozdíl, i když štamgasti patřičných značek by asi nesouhlasili – není divu, když Amstel je vyráběn stejnou firmou jako Heineken… Zatímco v cizině jsou tato piva považována za výběrová (třeba Gonzalo tvrdil, že Amstel je jedno z nejlepších piv jaké můžete dostat ve Španělsku), pro Holanďany je to pivo nejobyčejnější – něco jako Gambrinus u nás.

Kdo ale zabrousí trochu hlouběji do regálů v oblíbeném supermarketu nebo dokonce navštíví některý specializovaný obchod, bude ohromen množstvím druhů a značek. Většina jich pochází z Belgie, ale najdete i speciální holandská piva (většinou ovšem podle belgického vzoru). Je to hlavně Ale, svrchně kvašené pivo (co to znamená přesně nevím, ale v zásadě jsou pro kvašení použity jiné kvasinky než pro spodně kvašená piva – třeba ležáky – a celé kvašení probíhá při vyšší teplotě kolem 15 až 24ËšC – no co, zase jsem to vyčetl z Wikipedie… 😉 ), které je tmavší a má ovocnější chuť – jako třeba Palm (který mě teda chutná moc). Navíc takový Ale může být kvašen i dvakrát nebo třikrát – tak vzniká Dubbel a Tripel. Tahle piva jsou sladší a taky silnější – Tripel obsahuje často až 10% alkoholu.

Specialitou uvnitř speciality je trappistní pivo – opět svrchně kvašený Ale (a opět hodně silný, s obsahem alkoholu až 14%), jehož kořeny sahají do 11. století k cisterciáckému klášteru La Trappe ve Francii. Aby mohlo být pivo označeno jako trappistní, musí být jeho výroba kontrolována mnichy cisterciáckého řádu. Dohromady se vaří v osmi pivovarech, sedmi v Belgii a jednom (De Koningshoeven) v Holandsku.

Chuť místního piva tedy potěší, co už poteší méně je cena a hlavně objem běžné pivní sklenice – v obyčejné amsterdamské putyce se vám dostane za 1,50 eura dvou decilitrů Heinekenu; navíc obsluha pečlivě ořízne pěnu. “Lahváče” jsou na tom lépe – Heineken v supermarketu pořídíte za příjemných 50 centů a speciality jako trapistní pivo nebo trippel stojí o málo více než jedno euro. Holanďané považují pivo buď za nástroj ke snadnému opití ( 🙂 ) nebo za pochoutku která se v nejlepší formě vyrovná vínu.

No a pro našince je příjemné, že tu najde i českou stopu – ležák Hertog Jan je vařen z českého chmele (jak jsem se dočetl na jedné jeho lahvi..).

Jeden komentář to “Amsterdamský Všudybud IX: Pivo”

  1. Luogo di Luigi » This is The End řekl(a):

    […] musel udělat exkurzi do holandského zdravotnictví a do světa místních gurmánů (sýrových a pivních). Ultimátním faktorem určujícím běh místního života byla ale Universiteit van Amsterdam, […]

Přidat komentář