Luogo di Luigi » Amsterdamský Všudybud VI: UvA

Dnešní díl Všudybuda se zaměří na hlavní důvod, proč jsem tady – Amsterdamskou univerzitu, v holandštině Universiteit van Amsterdam alias UvA (zkratka navíc má tu výhodu, že se v ní nevyskytují pro holandštinu typické souhlásky ‘g’ a ‘r’, které způsobují drobnou nejistotu v cizincově mluvě).

Podle Šangajské univerzity je UvA na 102. až 150. místě ve světovém žebříčku univerzit, zatímco moje Alma mater je podle téhož žebříčku mezi dvoustým a třístým místem (obě školy přitom spojuje to, že na nich neučí ani jeden nositel Nobelovy ceny..). A to všechno přesto, že je mnohem mladší – její kořeny sahají do roku 1632, kdy vznikl malý spolek učenců s názvem Atheaneum Illustre. Ten ale nikdy neměl moc studentů – prý něco kolem dvěstě padesáti. Pořádná univerzita se z něj stala až v roce 1877, a dneska má lehce přes 23 tisíc studentů. Druhá amsterdamská univerzita, Svobodná univerzita (Vrije Universiteit) má studentů jenom 17 tisíc.

Jak se na takovou univerzitu sluší, je roztažená po celém městě – hlavním stanem je ovšem Oudemanhuisport 4, který má několik specialit; v průchodu před ním je bleší trh s použitými knihami a mapami (měli tam i mapu Prahy z počátku 20. století, kterou jsem promptně zakoupil, to abych se tady neztratil), a hlavně se v okolních uličkách záhadně ztrácejí kola, která se ovšem o několik dní později jako zázrakem objevují v rukou místních junkies, aby si je mohli jejich původní (nebo i nepůvodní) majitelé odkoupit za nějakých 10 euro… Já mám naštěstí všechny hodiny na jiném místě, v Roeterseilandu. To je komplex budov postavený k typickém amsterdamském stylu “vlaštovčího hnízda” – prostě se na sebe někdy před osmdesáti lety začaly lepit budovy různé velikosti a stavebního stylu, a tak to pokračovalo až do dneška. Nejvíc to asi připomíná dejvický ČVUT.

Co se tady vlastně studuje? Oblíbená jsou práva, všelijaké ty humanitní obory jako politologie, Evropská studia, Media’n'Communication (řečeno slovy jedné Newyorčanky), ekonomie,… …a pak je tu taky fakulta přírodních věd, na které jsem já, se svojí teoretickou fyzikou, biologií a počítači. Tady bych si dovolil malý povzdech: humanisté mají za každý předmět 10 kreditů (a jako předmět se počítá i příprava a účast na týdenní konferenci o světové chudobě), zatímco my od počítačů musíme vystačit s 6 kredity za předmět, přičemž limit na semestr (30 kreditů) je stejný… Většina magisterských oborů je v angličtině, domácí jazyk je vytlačen do bakalářkých oborů. To samozřejmě láká mezinárodní studenty, ať už na Erasmus nebo (častěji) na celé magisterské studium. Většina si vybírá (chytře) právě humanitní obory – z nízkého stavu úřednictva v budoucnu tedy strach nemám

Na člověka uvyklého matfyzáckému rytmu – začátek semestru, pohoda, půlka semestru, pohoda, blíží se zkouškové, začnu se učit, zkoušky, nějaký ten zápočťák a pak zase až do května pohoda – tady čeká lehké vystřízlivění – na většině předmětů se musí celý semestr dělat všelijaké úkoly, programy a příklady, a zkoušky jsou rozděleny na část v půlce semestru a část na konci semestru. Všechny zkoušky jsou navíc v jeden týden, centrálně vypsané, a náhradní termíny jsou (taky centrální) v únoru a nakonec v srpnu (doufám teda, že sem v srpnu nebudu muset..). Studium je navíc zaměřeno daleko víc na výzkum, a předpokládá se, že většina magisterských studentů bude pokračovat jako doktorandi. Tomu taky odpovídá velikost ročníku – plus mínus 30 lidí.

A oproti Matfyzu je tu ještě jeden podstatný rozdíl – zatím jsem o UvAcích neslyšel žádný vtip…