1. 8. 2005

Domove, sladký domove

Nic naplat, švédská kapitola tohoto webu se nezadržitelně nachýlila ke konci, respektive, nyní již tyto řádky píšu z pohodlí české QWERTZ klávesnice, a tak mám vlastně na výběr dvě možnosti, o čem psát – buď se ohlédnu zpátky, a nebo pohlédnu dalece do budoucnosti, tedy vůbec k samotné fundamentální otázce, co s těmito stránkami. Šalamounský přístup velí použít možnosti obě.

Nejdřív něco ke zpáteční cestě. Vyrazili jsme v sobotu dlouho po svítání, a Harjedalingenovým linkovým autobusem se přepravili do Stockholmu. Množné číslo je na místě – bylo nás totiž pět (už o den dříve odjeli Finka a Rus). Stockholm nás přivítal lehce deštivým počasím, což trochu komplikovalo můj, Ninin a Lenčin plán ušetřit za hostel a strávit noc před odjezdem do Prahy posedáváním po nádražních lavičkách, kombinovaným s prohlídkou města. Ale nedali jsme se, a když v 24:00 autobusové nádraží na noc uzavřeli, a po něm v 1:00 i nádraží vlakové, nezbylo než vyrazit do města.

To jak vypadá Stockholm v sobotu (v něděli…) v noci okolo 2:00 se nedá s Prahou vůbec srovnat – a když, tak jen těžko. Prostě ulice jsou plné lidí, tak, že se místy skoro nedá projít, a všude vyhrává hudba, svítí světla a tak podobně. Já tedy podobný obrázek z takového Václaváku nepamatuju – nepočítám-li různá Nagana a tak.

To byla taková malá odbočka, ale také v podstatě jediná za zmínku hodná příhoda z celé zpáteční cesty. V neděli 6:00 jsme nasedli do autobusu, který mě v 5:00 v pondělí vysadil v Praze.

Jak tedy s jednodenním odstupem hodnotím celý kemp? Jako podařenou dovolenou… Tedy, příliš (zjevně užitečné) práce jsme neudělali, ale jinak o zážitky nebyla nouze, a muzeum bylo nadmíru dobrým hostitelem. Kromě toho švédské hory jsou krásné (jelikož jsem ale byl v norských horách, nemůžu říct, že nádherné, znamená-li to vyšší stupeň obdivu), a celkově je Skandinávie nadmíru návykovou destinací…

Btw. Fotky by měly být snad brzo ke stažení na http://soubory.ackovosrot.cz/fotky/svedsko2005.zip

No a co s tímhle webem? Určitě ho budu z nejrůznějších praktických důvodů provozovat dál (potřebuju občas něco webově zpřístupnit), ale můžu psát i víc – když mě něco napadne.